O mně

Jmenuji se Běla Mrkosová. Mým původním zaměřením bylo studium jazyků, konkrétně španělštiny a portugalštiny. Zejména španělština se stala mým velkým koníčkem a dosud si jí užívám při výuce soukromých lekcí.

Terapeutické činnosti se věnuji od roku 2016, kdy jsem absolvovala kurz psychoenergetické kinezioterapie. Následovaly další kurzy a hlavně samotná práce s lidmi. Postupně jsem získala další vzdělání v oblasti rodinných konstelací, práce s energií, tradiční čínské medicíny, homeopatie a nástavbových kurzů kinezioterapie. 

Při své terapeutické práci jsem začala tyto metody kombinovat a zjistila, že je tak možné dosáhnout lepších výsledků. Zaměřila jsem se na práci se ženami a ženskou duší. Ženy jemně provádím terapií a dávám jim prostor, aby pochopily, proč se jim určitý vzorec v životě opakuje. Uvědomění je totiž prvním krokem k uzdravení a otvírá cestu k dalšímu postupu. 

Celý život mě provází láska k hudbě. Když jsem v roce 2014 absolvovala svůj první muzikoterapeutický seminář, otevřela se mi nová stránka hudby. Poznala jsem hudbu jako terapii. Seznámila jsem se s unikátními nástroji, jejichž zvuk se dotýká srdce. Nástroje, na které si může zahrát každý. V průběhu let jsem se zúčastnila řady hudebních kurzů a postupně zaplnila domov různými terapeutickými nástroji, o jejichž krásný hojivý zvuk se teď můžu dělit.

S hudbou je pro mě neoddělitelně spojený tanec. Nejlépe tanec svobodný, který vychází přímo z nitra. Léta jsem chodila tančit se skupinou žen na tance v rytmech a nakonec jsem převzala jejich organizaci. Baví mě připravovat hudbu a hledat skladby a písně, které nejlépe zapadnout do konceptu tance podle živlů, tak aby si tanečnice co nejlépe užily plynutí s hudbou.

Říká se, že dítě než začne mluvit, zpívá, než začne chodit, tancuje, a než začne psát, maluje. Umění je přirozený projev člověka. Má zázračnou moc. Dokáže léčit bolavou duši, dokáže lidi spojovat, dokáže otevírat srdce. Často pod tíhou každodenních povinností zapomínáme na to nejdůležitější, na kreativitu a radost z tvoření. Umění nemusí být dokonalé, tak jako ani my nejsme dokonalí. Je to individuální projev naší osobnosti.

Hudba ani tanec na mých setkáních nejsou dokonalé, ale jedinečné a autentické. Vytvářím bezpečné a přijímající prostředí pro spontánní tvoření a vyjádření se skrze hudbu nebo tanec. Přistupuji k lidem laskavě, s respektem ke každé osobnosti. Muzikoterapie a tanec se tak stávají dalšími nástroji na cestě k uzdravení, sebepoznání a k dosažení vnitřní rovnováhy.